• 002
  • 003
  • 004
  • 005

Rychlý kontakt

Bytový textil Varhulíková

Nevanova 1045/7
163 00 Praha 6 Řepy
Tel.: 235 310 276
Email: i.varhulikova@seznam.cz
Po-Pá 08:00 - 18:00h.

Slovník pojmů

 

Významy slov v našem oboru

Závěs

je speciální druh textilie, který se používá jako módní doplněk v interiéru i jako pomůcka pro zamezení pronikání světla z budovy či do budovy. Je vyráběna z nejrůznějších tkaných materiálů a má různé barevné odstíny v závislosti na vkusu pořizovatele. Mohou být jednoduché nebo podšívkované. Šijí se z pruhů látky na výšku. Závěs je uchycen na nosnou konstrukci zvanou garnyž, jež se nachází nad oknem, pomocí žabek, či kroužků a která umožňuje snadné roztahování a zatahování. V některých případech je vedle okna uchycen proužek látky, úchytka nebo úvaz se střapcem. Závěs se s jejich pomocí svazuje. Závěsy jsou častým doplňkem záclon, které jsou vyráběny z průhledné látky a které mají primárně funkci dekorační. V některých zemích ustupují tradiční závěsy modernější formě zatemnění, žaluziím.

Záclona

je speciální druh textilie, která se používá jako módní doplněk v interiéru a jako pomůcka pro zamezení pohledu z venku do místnosti. Z pravidla je průhledná, či poloprůhledná, což umožňuje z vnitřku snadný pohled ven a nezamezuje pronikání světla do místnosti. Nejčastěji jsou záclony vyráběny z krajkovanou spodní částí a s nejrůznějšími vzory. Běžným zvykem je věšení záclony tak, že vytváří zvlněný povrch. Záclona je uchycena na nosnou konstrukci zvanou garnyž, jenž se nachází nad oknem, pomocí žabek, kroužků nebo „S“ háčků uchycených do řasící hlavové pásky. Záclony jsou častým doplňkem závěsů, které jsou vyráběny z neprůhledné nebo i zcela neprůsvitné látky a které mají primárně funkci zamezující pronikání světla z/do místnosti. Více než polovina z celkového množství záclon se dnes vyrábí na osnovních pletacích strojích a to hlavně na tzv. „rašlech“. Mimo těchto rašlů se k výrobě záclonovin stále ještě používají stroje pracující na principu tkaní, paličkování a háčkování. Stroje jsou často vybaveny žakarovým vzorovacím ústrojím a dá se na nich zhotovit obrovské množství vazeb a vzhledových kombinací. K výrobě se vedle bavlněných přízí nejčastěji používá hladké nebo tvarované polyesterové hedvábí a v závislosti na módě občas různé efektní příze. Na obrázku vpravo je záclona z hrubé efektní skané příze z konce 70. let minulého století, která nepatří k žádnému ze zmíněných druhů. Svislé niti jsou spojeny s vodorovnými průhlednými plastickými svorkami. Zvláštní konstrukce, jako přechod mezi záclonou a závěsem je tzv. „inbetween“. Tato textilie je těžší než záclonovina, na okně je průhledná zevnitř místnosti navenek, ale neprůhledná zvenčí. S „inbetweenem“ se dekorace oken provádí bez kombinací se závěsem nebo záclonou.

Ubrus

zdrobněle též Ubrousek, je módní a hygienický ochranný doplněk, který slouží k zvýšení estetické hodnoty pokrývané plochy a případně jeho ochrany před případným poškozením a ušpiněním. Nejčastěji se běžně využívá na pokrytí stolu. Ubrus může zakrývat celou plochu a nebo jen její část v závislosti na estetickém cítění a potřebám. Více …

Ručník

je kus látky, sloužící k utření rukou, obličeje apod. Bývá vyroben ze smyčkové tkaniny (anglicky froté). Může mít různé barvy a může mít na sobě reliéf.

Polštář

je účelové a dekorativní vybavení obytných prostor různého tvaru a barvy, které se využívá převážně na posteli jako podložka pod hlavu. Použití polštáře při spánku napomáhá k vyvýšení hlavy, což má za efekt narovnání krku, respektive krční páteře, která si tak odpočine a může regenerovat. Při nepoužití polštáře se krk ohýbá do nepřirozené polohy, která enormně namáhá krční svaly na jedné straně těla, což způsobuje výrazné bolesti krku. Správné vyrovnání páteře je mezi dalšími záležitostí vhodně zvoleného polštáře. Polštáře se vyrábějí většinou ze dvou částí - obalu a vnitřní náplně, případně jsou ještě opatřeny povlečením. Obal je většinou pevný, aby vydržel i hrubší zacházení. Náplň byla dříve vyráběna většinou z ptačího peří. Peřový polštář byl určen pro majetnější část populace, chudší část si vycpávala polštář slámou. V dnešní době je vyráběno mnoho druhů náplní, které jsou vhodné i pro alergiky a astmatiky.

Matrace

je podložka, zpravidla umístěná na lůžku, na které se spí nebo odpočívá. Prvními matracemi byly hromady listí nebo suché trávy, postupem času se vše zlepšovalo a inovovalo. V prvopočátcích to byla suchá tráva - seno, kterým se vyplňovala postele a lůžka, aby se zabránilo nepříjemné tvrdosti samotného dřeva. To se netěšilo valné oblibě. Seno prášilo, lámalo se a velmi rychle se proleželo, protože nepruží. Oproti tomu velmi osvědčeným materiálem byla sláma. Její výborné tepelné vlastnosti, snadná dostupnost a hygiena vedlo k tomu, že byla dlouho nenahraditelným materiálem ve výrobě matrací. Podobný materiál je tzv. „žumara“. Rozřezané palmové listy s nimiž se plnilo, měly přesně opačné vlastnosti než seno. V zimním období se užívalo potahů z ovčí vlny. Další používané materiály jako jsou peří, žíně, bavlna nebo koudel, si pro svou cenu mohla dovolit především šlechta a církev. Vlastnosti některých materiálů byly přímo úměrné podmínkám, ve kterých uživatelé žili. Například peří, jehož nevýhodou bylo přehřívání organizmu, mělo velmi ceněné vlastnosti na studených hradech. Od osmnáctého století se začaly vyskytovat pružiny, které však musely být determinované (stabilizované) provázkem nebo jako v dnešní době zašité do sáčku.

 

Logo Logo Logo Logo Logo

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Proč?